Svoboda v roce 2020

327

Hodně se dnes řeší různé formy svobody. A hlavně se řeší neustále velké věci a události . 

Když jsme s Petrou zastavily nafotit věnce v sobotu brzo ráno , v úžasné námraze , tak nebýt tam s ni, tak ostatní si myslí, že jsem asi úplně bláznivá. Začala jsem volat : „Já sem tak šťastná , šťastná ze mužů být brzo ráno venku …a fotit s Tebou věnce . Šťastná, že mužů jen tak být venku v přírodě …brzy ráno ….juchu . „

A proč se radu duji z tak zdánlivé maličkosti ? Blbosti ? To jako šak můžeš kdykoliv ven….prostě se sbalíš a jdeš , ne ???

No tak ne… mám dvě malé děti a žiju s nimi sama . 

To není stížnost. Naopak jsem šťastná , že mám děti . A taky jsem hrdá , že se o ně zvládám starat . U nás velké díky patří mému tatínkovi , dědečkovi dětí , bez toho by jsme to nezvládali tak jak zvládáme. 

Ale i tak , to hlídání dědečka hlavně teď v roce “COVID” využijeme hlavně na práci . Co si bude povídat, jak děti ve školce a nebo škole pčiknou už tam nemůžou, no a v podstatě jsou stejně pořád tyto zařízení zavřený. No a čas na volno…třeba na procházku ranní zamrzlou krajinou jaksi není. A to jsem si letos na začátku roku přemítala co budu mít za pracovní plány, ale hlavně na to, že si rozložím mezi práci i čas strávený sama se sebou. Když budou ráno děti ve škole. Jako třeba ranní běh a nebo jóga, pak rychlá sprcha a s čistou hlavou pracovat. Takže znovu jsem u toho: „Řekni Bohu své plány…..“

Takže, pro mě je naprosto dokonalé štěstí právě v těchto maličkostech. A to nejen teď, prostě to tak mám. Vidím krásné kytky, berušky, brouky a včely a už je problém mě od té krásy odtrhnout. Ideálně bych všechno taky fotila, protože je to tááák krásné. Ale nejvíc je si jen tak sednout a tiše pozorovat. Hmmm…

Petra už mi k tomuto příspěvku na Instagram psala , že mě zase někdy ráda vyvenčí 😀 . A už to máme i naplánované 😀 . Jednu víkendovou vycházku a když se podaří tak i trošku větší poznávací cestu v příštím roce.

Vím, že děti brzy vyrostou a proto jsem sice někdy hodně smutná, naštvaná a vyčerpaná. Ale neměnila bych. Hlavně kdyby to šlo, tak mám takovou práci, kde můžou být semnou a učí se poznáváním praktických věcí. V roce 2019 sem si domácí vzdělávání nedokázala představit, ale jak sem letos zjistila je vzdělávání a vzdělávání.

Zrovna dnes jsem četla o třech důležitých pilířích, tak aby člověk zvládnul i třeba tuto složitou situaci roku 2020. Rodina a vztahy v ní. Práce co je užitečná a naplňuje nás . A také přátelé, kamarádi a zábava pro nás osobně. Nejčastěji neudržujeme ty přátelské vztahy a nestaráme se sami o sebe.Důvod je prostý, prostě se to dá oželet…vypustit….není na to čas… A já děkuji, že mám přátele , co si to naštěstí nemyslí. A za to děkuji hodně právě Petře, se kterou se podporujeme a sdílíme. Protože, čím víc pilířů , těch podpěrných má náš život, tím víc bude stabilní i v době , kdy některý z opěrných bodů dostane zabrat a nebude momentálně funkční. Život není jen cíleně strávený čas. Ale právě ty věci co děláme jen tak….nezištně a bez cílů, nám také následně dávají nejvíce životní síly a energie .

Takže snít se musí, když přestaneme snít, přestaneme žít. Teda já určitě 😀 .

Lucka

#divokapekarna

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Divoká pekárna © Copyright 2020. All rights reserved.